Web iRozhlas.cz přinesl povzbudivou zprávu. Ačkoli byla výstava Sluneční králové během jednoho dne vyprodána, jedná se s egyptskou stranou o prodloužení.

Držíme palce, snad to vyjde!

216. výročí bitvy u Slavkova (2. prosince 1805), bitvy tří císařů – Austerlitz 2021, proběhne ve dnech 1.-5. prosince, dovolí-li to epidemická situace. Předpokládá se účast odpovídající loňskému plánu, tedy přibližně 1500 účastníků z 15 zemí světa, 100 koní, 20 děl, a úplný program zahrnující vzpomínkovou akci v Kučerově (1. prosince), ohně na Žuráni (3. prosince), rekonstrukci bitvy u Slavkova na bojišti pod Santonem u Tvarožné (4. prosince) a pietní akt na Mohyle míru u Prace (5. prosince).

Na rok 2021 jsou převáděny plány již loni na jaře a v dalším průběhu roku zrušených akcí (Ligny a Waterloo v Belgii, Marengo v Itálii a další), současně s tím přichází na řadu významné 215. výročí bitvy u Jeny (v říjnu), ale také, a asi především, 200. výročí Napoleonova úmrtí (5. května 1821), které bude připomenuto sérií vzpomínkových akcí v Paříži. Austerlitz 2021 bude tedy nejen náhradou za redukovaný program v roce 2020, ale také epilogem dalšího z hlediska připomínání napoleonských dějin Evropy velmi významného a atraktivního roku.

Akci připravují v rámci Projektu Austerlitz Středoevropská napoleonská společnost, obce Tvarožná a Prace a Austerlitz z.s. Akci finančně dlouhodobě podporuje Jihomoravský kraj.

Program

Středa, 1. prosince 2021

• 15:30 – 16:30 Kučerov, prezentace jednotek a bitva na návsi

Čtvrtek, 2. prosince 2021

• vojensko-historický seminář, Památník Mohyla míru

Pátek, 3. prosince 2021

• 17:30 Ohně na Žuráni, pořádá obec Podolí

Sobota, 4. prosince 2021

• 07:30 Žuráň, slavkovské slunce, přehlídka fr. jednotek
• 09:00 Tvarožná, nástup koaliční armády
• 10:30 – 12:00 Santon, bojiště – manévry pěchoty a jezdectva
• 14:00-15:30 Rekonstrukce bitvy tří císařů – Tvarožná

Neděle, 5. prosince 2021

• 12:00 Pietní akt na Mohyle míru

Výstava Sluneční králové je výjimečným mezinárodním projektem, který dokumentuje největší archeologické objevy českých egyptologů spjaté s výzkumem egyptského Abúsíru, starověkého královského pohřebiště sousedícího na severu s Gízou a na jihu se Sakkárou.

Návštěvníkům se představí bohaté zápůjčky ze světových muzeí – z Egyptského muzea v Káhiře, z Velkého egyptského muzea v Gíze, z muzeí v Berlíně, Lipsku, Hannoveru, Heidelbergu, Hildesheimu a Frankfurtu nad Mohanem. K vidění budou rovněž předměty, které Národní muzeum získalo jako československý podíl na nálezech učiněných expedicí Univerzity Karlovy v Abúsíru. Vystaveny budou poklady z doby 3. až 1. tisíciletí př. n. l., například unikátní královská socha panovníka Raneferefa, jednoho ze čtyř faraonů pohřbených v Abúsíru, nebo rozsáhlý soubor soch z hrobek princezny Šeretnebtej a písaře Nefera.

Jako sluneční králové jsou v egyptských dějinách označováni panovníci 5. staroegyptské dynastie (asi 2435–2306 př. n. l.), kteří jsou neodmyslitelně spjati právě s lokalitou Abúsír, kde v průběhu jejich vlády vyrostlo královské pohřebiště se třemi pyramidami. Bohatou reliéfní výzdobu, vybavení, ale i běžný chod těchto pyramidových komplexů budou moci návštěvníci prozkoumát díky vystaveným předmětům, ale i za pomoci audiovizuálních materiálů. Prostřednictvím audiovizuální projekce bude představena historie zádušního chrámu krále Sahurea, dále nejznámější část slunečního chrámu krále Niuserrea – tzv. svatyně ročních období, nebo bude ke zhlédnutí první filmové zpracování příběhu ze slavného Papyru Westcar.

Výstava nepředstavuje pouze osudy vládců starověké země na Nilu. S výstavou se návštěvníci podívají i do příslovečného stínu pyramid – nekrálovského Abúsíru. Abúsír k pohřbům staroegyptských elit sloužil mnohem dříve, než se stal královskou nekropolí. Vydají se tak na cestu od prvních pohřbů v době sjednocení Egypta okolo roku 3000 př. n. l. přes období stavitelů pyramid, imperiálního rozmachu egyptského státu v době Nové říše až po období cizích nadvlád nad Egyptem v průběhu 1. tisíciletí př. n. l. Audiovize umožní nahlédnout také do nevykradené hrobky velmože Iufay, která byla nalezena 18 metrů pod zemským povrchem.