Představte si, že vás stát začne vyšetřovat jako potenciální bezpečnostní hrozbu – ne proto, že byste někomu vyhrožovali nebo plánovali násilí, ale proto, že kritizujete křesťanství nebo zpochybňujete tradiční hodnoty. Zní to jako děj dystopického románu? Bohužel, nové prezidentské memorandum Donalda Trumpa tento scénář přibližuje realitě.
Co obsahuje memorandum NSPM-7
Dne 25. září 2025 vydal prezident Trump memorandum NSPM-7 s názvem „Countering Domestic Terrorism and Organized Political Violence” (Potírání domácího terorismu a organizovaného politického násilí). Dokument oficiálně definuje „domácí terorismus” a ukládá federálním úřadům řadu opatření k jeho potírání.
Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o legitimní bezpečnostní dokument. Když se však podíváme na detaily, objevíme velice znepokojivé pasáže. Memorandum se zaměřuje především na hnutí „antifa” a další levicová uskupení, která údajně „označují základní americké principy za fašistické” a používají „antifašistické lhaní” k násilným útokům na demokratické instituce.
Problém není v potírání skutečného násilí – to je samozřejmě nutné. Problém je v tom, jak dokument definuje motivace tohoto „extremismu”. Mezi „běžné motivace” násilných aktivit memorandum explicitně řadí:
- Antiameričanství
- Antikapitalismus
- Anti-křesťanství
- Nesnášenlivost vůči těm, kdo zastávají tradiční americké názory na rodinu, náboženství a morálku
Jinými slovy: kritika křesťanství nebo tradičních hodnot je zde přímo prezentována jako součást extremismu. To je něco, co by mělo znepokojit každého, kdo hájí svobodu projevu a myšlení.
Reakce: Od bezvěrectví k terorismu?
Není divu, že memorandum vyvolalo okamžitou kritiku organizací hájících sekulární hodnoty a občanská práva. Freedom From Religion Foundation (FFRF), významná americká organizace zastupující nevěřící, reagovala ostře. Podle spolupředsedkyně Annie Laurie Gaylorové prezident „zneužívá moc svého sekulárního úřadu, aby označil nesouhlas s křesťanským nacionalismem za terorismus”.
FFRF upozorňuje, že memorandum de facto staví miliony nevěřících Američanů a příslušníků náboženských menšin do role potenciálních hrozeb pro národní bezpečnost. A to jen proto, že nesouhlasí s dominancí křesťanství ve veřejném prostoru nebo kritizují náboženské instituce – což je přitom činnost plně chráněná Prvním dodatkem ústavy USA.
Podobně reagovala ACLU (American Civil Liberties Union), která varuje před zastrašováním kritiků a aktivistů. Podle ředitelky ACLU Hiny Shamsi jde o „pokus vyšetřovat a zastrašovat kritiky” pod záminkou národní bezpečnosti. ACLU připomíná historické precedenty, kdy byli obhájci občanských práv označováni za „bezpečnostní hrozbu” – a upozorňuje, že prezident „si nemůže přepisovat Ústavu výnosem”.
Praktické dopady: Od sledování po autocenzuru
Memorandum není jen symbolické gesto. Nařizuje konkrétní kroky federálním úřadům včetně FBI, ministerstva spravedlnosti (DOJ) a daňového úřadu (IRS). Tyto instituce mají:
- Vyšetřovat a rozbít celé sítě organizací a financování údajného domácího terorismu
- Sledovat neziskové organizace financující „domácí terorismus”
- Vyšetřovat dárce, sponzory i vedoucí aktivistů
V praxi to může znamenat, že univerzitní skupiny, think-tanky či občanské iniciativy, které například podporují LGBT práva, práva uprchlíků nebo kritizují náboženské instituce, budou sledovány kvůli podezření z „podpory extremismu”. Už samotné vyšetřování jejich dárců nebo vedení může ochromit jejich činnost – i když žádný skutečný trestný čin nespáchali.
Představte si konkrétní situaci: organizace podobná našemu Spolku Atropos by v USA mohla být pod drobnohledem federálních úřadů jen proto, že kriticky píše o náboženství a hájí sekulární hodnoty. Její dárci by mohli být vyšetřováni. Vedení by mohlo čelit sledování. A to vše pod záminkou „potírání domácího terorismu”.
Vzniká zde i psychologický efekt zastrašování: lidé se mohou obávat zveřejňovat své politické názory na sociálních sítích z obavy, že by to mohlo vést k vyšetřování. Kritika křesťanství nebo obhajoba sekulárních hodnot se stává rizikovou činností.
Skeptický pohled: Kam to vede?
Z perspektivy skeptického myšlení je zde několik zásadních problémů:
- Záměna kritiky za nenávist
Memorandum nedělá dostatečný rozdíl mezi legitimní kritikou náboženství (která je ústavně chráněna) a skutečným násilím nebo vyhrožováním násilím. Kritika křesťanských institucí, jejich vlivu na politiku nebo tradičních hodnot není terorismus – je to součást demokratické debaty. - Porušení státní neutrality
Stát má být podle americké ústavy nábožensky neutrální. Memorandum však fakticky vyzdvihuje křesťanství jako preferované náboženství a kritiku této pozice označuje za podezřelou. To je jasné porušení principu oddělení církve od státu. - Vágní definice jako nástroj represí
Když zákon nebo memorandum používá vágní termíny jako „nesnášenlivost vůči tradičním hodnotám”, otevírá prostor pro libovolný výklad. Kdo rozhodne, co je „nesnášenlivost”? Je kritika křesťanského nacionalismu nesnášenlivost? Je obhajoba práv LGBT komunity nesnášenlivost vůči „tradičním názorům na rodinu”? - Historické precedenty
ACLU správně připomíná historii, kdy podobné nástroje byly použity proti obhájcům občanských práv. Za éry McCarthyho byly jako „bezpečnostní hrozba” označováni levicově smýšlející lidé. Za J. Edgara Hoovera FBI sledovala a pronásledovala aktivisty za občanská práva včetně Martina Luthera Kinga Jr.
Co to znamená pro nás?
I když se memorandum týká Spojených států, má to význam i pro nás v České republice. Za prvé, ukazuje to globální trend – pokus některých politiků a náboženských lídrů spojit sekulární hodnoty s extremismem a nebezpečím. Za druhé, připomíná nám to, jak křehké jsou svobody, které považujeme za samozřejmé.
Vzpomeňme si na nedávnou kauzu kolem Dominika Duky a jeho memorální mše za Charlieho Kirka – kontroverzního amerického pravicového influencera. I v Česku vidíme pokusy importovat americké kulturní války a spojovat sekulární nebo progresivní hodnoty s něčím negativním nebo nebezpečným.
Memorandum NSPM-7 je varováním: když necháme, aby byla kritika náboženství stigmatizována jako extremismus, otevíráme cestu k potlačení svobody myšlení. Když státní aparát začne sledovat lidi za jejich názory místo za jejich činy, přestáváme žít v demokratické společnosti.
Závěr
Skutečný terorismus – násilí proti nevinným lidem z politických nebo náboženských důvodů – je nutné potírat. Nikdo s tím nepolemizuje. Problém nastává, když se pod záminkou boje proti terorismu začnou pronásledovat legitimní názory, kritické myšlení a svoboda svědomí.
Memorandum NSPM-7 překračuje hranici mezi ochranou občanů a potlačováním nesouhlasu. Jak trefně poznamenala FFRF: legitimní diskuze o hodnotách, roli náboženství ve společnosti a odpovědnosti státu jsou nárokem ústavy a nemohou být podřazeny „bezpečnostním” požadavkům.
V Česku máme vlastní zkušenosti s režimy, které označovaly nepohodlné názory za „nebezpečí pro stát”. Měli bychom být obzvlášť citliví na podobné pokusy – ať už přicházejí odkudkoliv.
Svoboda kriticky myslet, pochybovat a klást otázky není terorismus. Je to základ civilizované společnosti.
Zdroje: Oficiální znění memoranda NSPM-7, Freedom From Religion Foundation, American Civil Liberties Union
Leave a Reply