Skeptická společnost Atropos ostře kritizuje připravovanou smlouvu mezi Českou republikou a Vatikánem, takzvaný konkordát, která podle našeho názoru ohrožuje principy sekularismu, lidská práva a spravedlnost pro oběti sexuálního zneužívání.
Zásadním problémem je rozšíření „práva obdobného zpovědnímu tajemství” na takzvané pastorační pracovníky. Tato formulace je nejasná a umožňuje, aby se toto právo vztahovalo na kohokoliv, koho církev určí, a to i na lidi, kteří nejsou kněží. To vytváří nebezpečný prostor pro zneužití tohoto tajemství k utajování případů sexuálního násilí a znemožnění vyšetřování. Vzhledem k tomu, že katolická církev v České republice se dosud netransparentně staví k řešení sexuálního zneužívání, považujeme toto ustanovení za zcela nepřijatelné. Smlouva dává katolické církvi privilegované postavení, které je v rozporu s principy rovnosti a svobody, na nichž stojí Česká republika. Je nepřípustné, aby jakákoli organizace, včetně církve, mohla skrývat trestné činy za rouškou tajemství a vyhýbat se tak spravedlnosti. Místo toho by měl být kladen důraz na transparentnost a odpovědnost.
Konkordát tak vnímáme jak posílení vlivu Církve v České republice.
Atropos vyzývá k důslednému přezkoumání smlouvy Ústavním soudem. Je klíčové, aby soud posoudil, zda je smlouva v souladu s ústavním pořádkem a zda neporušuje práva občanů, zejména obětí sexuálního zneužívání. Podle nás je smlouva sepsána vágně a jednostranně ve prospěch římskokatolické církve. Vláda při vyjednávání smlouvy ustoupila Vatikánu, což je v rozporu se zájmy obětí sexuálního zneužívání i zájmy společnosti.
Dále poukazujeme na to, že některé země, jako například Slovensko, mají negativní zkušenosti s podobnými smlouvami, které ztěžují vyšetřování sexuálního zneužívání v církvi. Česká republika by se z těchto zkušeností měla poučit a neopakovat stejné chyby.
Je nepřijatelné, aby Česká republika byla vnímána jako stát, který toleruje zneužívání dětí a brání nezávislému vyšetřování.
Leave a Reply