Když v komiksu nakreslíš odhalená ženská prsa, tak tě ani Pulitzerova cena nezachrání. O tom se mohl v nedávné době přesvědčit americký kreslíř Art Spiegelman, autor slavného undergroundového komiksu Maus. Příběh vyprávějící strastiplnou cestu jeho rodičů krvavou druhou světovou válkou se znelíbil státu Tennessee. Kvůli nahotě a vulgaritám se rozhodl desetičlenná školní rada stáhnout knihu z povinné četby na základních a středních školách.

Maus se stal možná historicky prvním komiksem, který veřejnost začala brát vážně. Skutečný příběh Artova otce Vladka, polského žida, který se svou ženou přežil hrůzy holokaustu, a který si prošel koncentračním táborem v Osvětimi spatřil světlo světa v roce 1980. Nesl jméno Maus – otcova krvavá pouť dějinami. Druhý díl na sebe nenechal dlouho čekat. V devadesátých letech tak vyšlo pokračování, které se jmenovalo Maus – A tady začalo moje trápení.

Grafický román získal celou řadu cen. Například již zmíněnou Pulitzerovu cenu, dále cenu od American Jewish Committee, tři z Angoulêmeského festivalu, dvě Urhunden Prize, Max-und-Moritz-Preis, Eisner Award, Harvey Award a cenu Los Angeles Times. Do dnešních dní na světě neexistuje žádná jiná komiksová knížka, která by se Maus, co do počtu cen a uznání, jen krapet přiblížila.

Vladek Spiegelman byl očitým svědkem hrůzné doby, kdy jsme jako lidstvo málem neuspěli. Jeho výpověď má být vztyčeným prstem pro budoucí generace a především velkým varováním. Místo toho bylo toto důležité svědectví staženo a zakázáno. A to dokonce na možná nejdůležitějších místech vůbec, na školách!

Podle amerického státu Tennessee je knížka plná vulgarit a sexistická. Může za to především kresba Anji Spiegelmanové, která spáchala sebevraždu podřezáním si žil ve vaně. Když pomineme fakt, co je skutečně na mrtvé ženě ve vaně sexistické, je opravdu důležité děti chránit před kresleným obrázkem? Je kreslený obrázek důležitější, než výpověď, která se má stát mementem? Raději jim budeme zakrývat oči, aby si v knížce náhodou nepřečetly slovo sakra, než jim názorně ukázat, co dokáže manipulace, populismus a fanatismus a jakých hrůz je schopen se člověk na člověku dopustit.

Desetičlenný odbor pro vzdělávání v okrese McMinn County se však jednomyslně shodl na tom, že by ho žáci osmých tříd nadále číst neměli. „V knize se objevuje hrubá, nepřijatelná mluva a také nahota,“

Hej! S nahotou se v běžném životě děti setkávají mnohem častěji, než v knihách. Budeme tedy dělat, že nahota není, a že se nikde sprostě nemluví?

Stejně nechápavě se k celé situaci postavil i samotný Art Spiegelman. „Nejprve jsem cítil naprosté rozčarování. Momentálně se lidi, kteří mou knihu vyloučili ze školních osnov, snažím pochopit a být vůči nim tolerantní. Nezdá se, že by to udělali, protože jsem žid. Příliš se ale zaměřují na sprostá slova, která se v textu vyskytují. Nemůžu uvěřit, že jim opravdu vadí slovo ‚sakra‘,“

Jak je vidno, přílišná korektnost začala Američanům přerůstat přes hlavu. Co bude příště? Zakážou si vyobrazování Martina Luthera Kinga, protože jednou v jeho životě se stalo, že řekl sprosté slovo?

El Léñas

Bývalá redaktorka, v současnosti aktivní iluminátka a židozednářka, s inklinací k zázračným řešením. Minerálním. A jí koně a pravděpodobně i psy. Napoleonův sen o faraonech.