Pohlavní rozmnožování bereme tak trochu za samozřejmost. Velká většina pozemských druhů a drtivá většina jednotlivců – konkrétně všechny mikrobiální organismy – jej však nikdy neprovozuje. Mají pro to dobré důvody. Sex je nákladný na energii i na čas, o limitech vyplývajících z omezené rychlosti předávání vlastních genů nemluvě. Proč se ale pohlavnost vyvinula? Kdy k tomu došlo a za jakých podmínek? A hlavně, proč zůstává dominantním způsobem rozmnožování u tak velkých a úspěšných skupin jako jsou živočichové nebo rostliny? Na tyto otázky se evoluční biologové snaží nalézt odpovědi dlouhá desetiletí. Až objevy z posledních let však dávají naději, že se tuto královnu všech evolučních záhad podaří definitivně vyřešit.
Jan Toman (*1988) je teoretickým a evolučním biologem na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zaměřuje se především na makroevoluční jevy, ale svými zájmy se dotýká i řady hraničních oborů včetně astrobiologie. Ve všech oborech svého zájmu se věnuje také popularizaci.