Ludmila Hamplová (* 1985) je redaktorkou portálu Zdravotnickydenik.cz.
Dlouhodobě věnuje zdravotním tématům a také dezinformacím na poli medicíny i jejich vyvracení.
Za svou práci získala Novinářskou cenu Psychiatrické společnosti ČLS JEP a také ocenění Koalice pro podporu očkování.
První přednáška Pátečníků v novém roce!
Biografie má zejména v historii vědy mizernou pověst. Je skutečně zasloužená? Patří biografie do vědy nebo spíš mezi literární žánry? A jaké podoby může mít?
Firma SpaceX ani v roce 2021 nezahálela. Dokonce už teď můžeme říct, že pro ni byl tento rok z hlediska počtu startů tím nejaktivnějším v celé její historii. V tom množství zajímavých momentů se pokusíme najít pět nejdůležitějších či nejzajímavějších, které si zaslouží být nejvíce připomínány. řeč tak bude například o výběru upravené Starship jakožto lunárního landeru pro program Artemis, nebo o historicky první čistě amatérské výpravě Inspiration4.
Dušan Majer (* 1987) vystudoval gymnázium AD FONTES a po maturitě nastoupil do regionální televize, ve které pracoval několik let jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že ho baví si o ní nejen číst, ale že je mnohem zajímavější získané informace předávat dál. Na podzim roku 2009 se proto odhodlal ke dvěma malým krokům pro lidstvo, ale velkým pro něj – na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a založil diskusní fórum věnující se tomuto oboru. Během dvou let se původně nesmělý audiovizuální příspěvek proměnil v pravidelnou tvorbu, kterou zastřešil pořad Dobývání vesmíru a kterou v posledních třech ročnících soutěže SCIAP ocenila AV ČR hned pěti oceněními. Od roku 2012 je navíc šéfredaktorem blogu kosmonautix.cz, který se zaměřuje na zpravodajství z kosmonautiky. Na MALL.TV vytváří pořady Vesmírné zprávy, Vesmírná technika a Vesmírné starty.
Evoluční teorie zabývající se náboženstvím tvrdí, že náboženství pomáhá stabilizaci spolupráce ve skupinách přesahujících rodinné vazby, ochotu dělit se o zdroje s neznámými osobami sdílejícími stejné náboženské představy nebo jinak se projevujícími jako členové stejné náboženské skupiny. Na konkrétních výzkumech náboženských rituálů a praktik budu ilustrovat to, jak náboženství navazuje na mechanismy vyvinuté pro sociální život, skupinovou soudržnost, vnitroskupinovou spolupráci a důvěru.
Eva Kundtová Klocová vystudovala religionistiku na Masarykově univerzitě. V roce 2018 získala titul Ph.D. za dizertační práci věnující se komunikační roli těla v náboženských rituálech. Ve své práci se zaměřuje jak na teoretické přístupy k tématu tělesnosti v náboženském rituálu, tak na empirické výzkumné přístupy zaměřené na specifické rituální tělesné praktiky.
Od roku 2015 má na starosti vedení infrastrukturního pracoviště HUME Lab na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde se podílí na podpoře a koordinaci výzkumných projektů v humanitních a sociálních vědách.
Geologie je často velmi zábavná detektivní hra. Nad dávnými událostmi se přehnala moře času a očitých svědků je pomálu. Pro zjištění stavů minulých vstupuje na scénu hrdina – geolog – vybaven nejenom kladívkem a kompasem, ale i elektronovým mikroskopem nebo hmotovým spektroskopem. Přednáška by měla ukázat současnou multidisciplinaritu geologie a v hrubých rysech seznámit posluchače s aktuálním poznáním vývoje variského orogenu na konci prvohor na území České Republiky.
Vladimír Kolář Kusbach (*1981) působí od roku 2011 jako vědecký pracovník na Oddělení geodynamiky, kde se věnuje především deformaci a reologickému chování horninových komplexů spodní kontinentální kůry a deformaci hornin obecně. Magisterské (2002-2007) studium absolvoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, doktorské (2007-2011) pak kombinovaně opět na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a na Université de Strasbourg – Ecole et Observatoire des Sciences de la Terre. Zaměřuje se na mikrostrukturní studie, které jsou důležitým nástrojem pro dešifrování reologie hornih a procesů segregace taveniny.
Hlavními tématy výzkumu jsou zejména: a) strukturní studie orogenních pásů, b) interakce kůry a pláště a tektonické procesy ve velkém měřítku, c) mikrostruktury, textury, deformační mechanismy a reologie deformovaných hornin.
Přednáška se zabývá jazykově a kulturně nejrozmanitější zemí světa, Papuou Novou Guineou. Devět milionů lidí hovořící 850 jazyky zde vytvořilo celou řadu unikátních a zajímavých kultur, každá se svým vlastním přístupem ke zkoumání přírody, včetně snahy rozpoznat, utřídit a prakticky využít místní rostliny a živočichy. O tradičním lékařství pralesních kmenů panuje řada iluzí a mýtů, zde se pokusíme o realistický pohled – obsahují tropické pralesy lékárničku budoucnosti a jsou kmenoví léčitelé užiteční ve světě moderní medicíny?
Vojtěch Novotný (*1964) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Zabývá se ekologií herbivorního hmyzu v tropických ekosystémech. Pracuje v Entomologickém ústavu, součásti Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích, přednáší na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a vede terénní stanici na Papui-Nové Guineji. Je členem Učené společnosti České republiky.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=FiDCkOEnsnQ
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/592024238683268/